Anotace: Jakoby chvíle přítomné byly jen vzdechy naší duše

Plynutí osudu


Jakoby chvíle přítomné byly jen vzdechy naší duše,
protože čas stále plyne, neúprosně se sune, přidává
vteřiny do klubíčka, co odvíjí z jedné strany něčí ruka
a v plynutí osudu stojíme bez hnutí vprostřed času.


Jsme spoutáni hmotou hrubou, ve které smíme
ucítit záře vlastní duše krásu jen na okamžik krátký,
než nitka osudu dál se odvine z klubka,
co něčí ruka na druhé straně svíjí zprudka


do hrudky, jakoby z asfaltu taví ty chvíle, co minuly
a slívá v jednu neurčitou hmotu bez konstrukce vnitřní
všechny chvilky už nepotřebné v této chvíli,
jen pocity se v naší duši vepíšou a zapomění
pronese všechno jednou v duši jemné do Věčnosti.

http://www.mamtalent.cz/plynuti-osudu-slunce.phtmlplynuti-osudu-slunce.phtml?program=1&ma__0__id_b=18294&ma__0__id_kp=69165

http://mariebernadeta.blog.cz/1501/plynuti-osudu

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 10.1.2015