Anotace: . . .

Je listopad

Z kalendáře opadávají stránky,
lístek po lístečku,
a zaplavují mi podlahu

Chci být Mojžíš,
co rozdělí vody ohněm

Chci založit požár
a podzimní listí spálit

Po holém kmeni šplhá cvrček
a vyhlašuje genocidu ticha
Cvrká, cvrká na poplach,
jak přehlušený lijavec,
jak peřeje mraků,
jak umíráček.

Coby raněné zvíře si,
každý ve svém temném koutě bludů,
lížeme svoje rány...

Pojďme se obvinit navzájem
z překotného burácení květin

Pojďme si vyčíst svoje rodiny
a předky
a staré dobré známé
a tu paní odvedle

Pojďme se ukamenovat
za horkost podzimního slunce
a šarlat červánků,

protože není možné,
aby to nakonec
nebyla něčí vina.

Publikoval(a): Poutníček, 20.1.2015