Anotace: Pohádal sem se s někým koho miluju nadevšechno na světě a dopadá to takhle.

Když skyším tvůj hlas,
když slyším tvůj smích,
je to jako raní rosa,
co dává mi smysl žít.

Já když řeknu ti něco,
já neumím to říct já jen v depresi sem
už nezbývá mi nic
co můžu říct to bě, chci odejít pryč.

Ale bez tebe já už nebudu víc
bez tebe já zahynu
pohlednu smrti vstříc
miluju tě má lásko, co je víc.

Teď řežu se do rukou teď
trýzeň cítím na svém tělě
pořád když ti ubližujou
má slova rozechvělé.

Já zabít bych se měl
abych neničil ti život
ať už k nikomu koho mám rád
nedopustil bych se nehod.

Tak zabte mě už někdo
tak zničte tuhle zrůdu
co zrodila se ze mě
krví mou zbrotit půdu.

Lásko říkám "omlouvám se" ,
ale nikdy to nestačí
já udělám to znova
má hloupost vždy zakročí.

Tak ať konečně odejdu
z tohohle světa zrádného
lásko já tě miluju
ale zasloužíš si jiného.

Vždyť já nejsem nic
já sem jenom troska
jenom schránka na bolest
život v tomhle případě,
uštědřil mi krutou lest.

Publikoval(a): JirdoušekCZ, 21.1.2015