Básničky, Poezie, Verše

v

Zklamání

Zklamání

Já jsem zničený
ty jsi taky tak.
Skrz duši zabitý
za srdce jenom vak.
Bloumám tu kolem
hledám ten smysl.
Celým tím polem
táhnu svou mysl.
Spravovat lidi
nadobro rozbité.
Jsou to jen hnidy
ve světe rozlité.
Zklamání z lidí
hořkým je nápojem.
Ten kdo to vidí
skončil už s odbojem.
Skonči to teď
svou vlastní vůlí.
Jen si už leť
když se svět půlí.
Jak děti ztracené
v mrtvém lese.
Iluze zrazené
smrt si už nese.
Ztráta svědomí
přijde už vzápětí.
Svět je tak ledový
bez špetky napětí.
Zradily jsme sebe
zradily jsme svět.
Na košili kvete
ten krvavý květ.
Ukonči to prosím
ukonči to hned.
Svá muka tu nosím
smrt je jako med.
Okovy morálky
jsou jak bič.
Ohnivé korálky
z ledu tyč.
Poutá škrtí
pálí mrazí.
Pravdu drtí
moji drazí.
Uvnitř jsem mrtvý
navrch se směju.
Nikdo to neví
navždy to skreju.
Všechno mě bolí
netušíš jak moc.
Ty rány holí
vyjeví jen noc.
Pomoz mi prosím
ukaž mi světlo.
Nevěřím ti
tohle je peklo.
Rozbitý jsem
víc nežli ty.
Neptáš se mě
my nejsme My.
Publikoval(a): eurius, 31.1.2015
Přečteno (64x)
Tipy (3) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Kněžka, Mirastus, Fantoma.s

Spodek

Stránka generována 22.11.2024 16:38
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti