Anotace: Dlouho jsem nic nepsal a tak jsem se pokusil :) Třeba se bude líbit.

Jako piana tóny,
jako polární záře,
dotyků milióny,
a smějící se tváře.

Bylo něžné to milování,
kde sex nehrál hlavní roli,
bylo to jako v mlze tancování,
a duše nebyla o slepecké holi.

Jen svit hvězd dopadal na obnažená těla,
a vločky jako zrcadla tu krásu odrážela,
tisíce sladkých polibků na naše kůže,
zněli jako kapky padající na listy růže.

Pod rouškou tmy v vzájemném obětí,
byli jsme jako dva andělé co spolu odletí,
srdce dokola tloukli písničku,
ještě chvíli spolu ještě chviličku.

Jako šustění spousty bankovek
zněl zvuk jak se těla třela,
a v odrazu našich duhovek,
se duše tiše chvěla.

S city jako červeň z Pompejí,
čekajíce až je někdo objeví,
hladím její sametovou tvář,
a duše je jako utajený žhář.

Jako ohně pekelné,
hoří ta touha v nás,
a ani lektvary kouzelné,
nevykouzlí takovou krásu krás.

Publikoval(a): Retor, 8.2.2015