Anotace: 6

Dva blázni tady žili,
byli zblázněný láskou.
A tak se stalo, že se zaslíbili
a tu lásku nazývali kráskou,
že jim dovolila, aby se milovali.
A ti dva blázni plánovali.
Plánovali svůj svět radosti,
jen snad jen že to blázni byli
a neměli dost moudrosti,
ti dva ani nespatřili,
že často dělaj hlouposti.
A tak se prostě jednou stalo,
to, co stává se blázínkům,
že světu se jejich štěstí dlouhé zdálo,
chtěl konec těm plamínkům,
co plály v jejich očích.
On ty blázny rozdělil!
A nikdo nikdy netušil,
že smutek v očích, co jim zbyl,
byla kdysi láska.

Publikoval(a): Pepinna, 13.2.2015