Lidé proti lidem
Lidé proti lidem
Tam, kde zem se třese strachem,
tam, kde země víří prachem,
rozléhá se ranním šerem,
vytí ohavných to šelem,
zmírajících vojáků,
co život dali za válku.
Rozléhá se ranní mlhou,
rozléhá se nocí vlahou,
úpěnlivé volání,
co strach a hrůzu nahání.
Tam, kde padl český lid,
stává nekonečný klid,
mrazivý, jak osten kopí,
nebe slzy smutku roní,
zem pohřbila mrtvá těla,
hladově jim při tom pěla,
opona je uzavřena.
A tam kde ve znaku řve lev,
tam smrt si smývá z rukou krev.
Publikoval(a):
Ziara, 27.2.2015