Anotace: Trochu lyriky, ale taky trochu ironie.

Co dělá člověk, když má rád,
když po uši je zamilován,
když nemůže či nechce spát,
když rady jsou jen marná slova?

To předjaří působí tak snad,
že jeho rozum náhle mizí,
že otrokem se stává vizí,
že za ně chce i bojovat.

Tu mnohdy začne verše psát,
chová se celkem pošetile,
ač někdy jeho velká píle
by zasloužila státní řád.

Zrak mívá snivě upřen v dálky,
vždy píše něčím unesen
P.T. redakce na obálky,
kde tuší přízeň krásných žen.

Červená barvou lásky je mu,
do růží halí celý svět,
najednou usmívá se všemu
a náhle pláče pro nic hned.

V snách přecházívá křižovatku,
vždy na červený semafor,
pak způsobí tam mnoho zmatku
a vytrpět musí častý fór.

A kdyby jej snad někdo zajel,
on určitě by umřel rád,
s červenou růží, růží ráje
je zjara snadno umírat.

Též známkomluvou zabývá se,
jak známkou vyjádřiti cit,
jak s přihlédnutím k jeho kráse
na dopis známku nalepit.

I v květinách se dobře vyzná,
zná květomluvu, význam jmen,
ví, co je semeník, čnělka,blizna,
že mají křehký půvab žen.

Před milou stojí, jak to praví
ta tisící a první noc:
"duch ulétl mu před ní z hlavy",
tak mlčí jen či koktá moc.

Vede si vznosné samomluvy
o marné touze, stesku žen,
ač bylo by mu třeba chůvy,
on nad všecko je povznesen.

Chodí si s hlavou v listech stromů,
však nohy šlapou v prachu jen,
když na botách ho nosí domů,
je dojat, ženou pochválen.

Zrak klopí k zemi, ke střevíci
a všechno, co by jí chtěl přát
snad náhle nemůže jí říci
ani to, že má jí rád.

Když nejde mluvit, jaká škoda,
tu poradí si jarní muž,
když dívce z lásky dárek podá,
verše či lépe na rty růž.

Zase je jaro, slunce, zpěvy,
zase zeleň listí vábí už,
zase vábí naše zraky děvy
a okouzlen je každý muž.

Tu píseň šlo by dlouho zpívat,
psát verše v listy stromů všech,
ať radši pylem kyne jíva
všem ženám, nejvíc našim z Čech.

Jak vidět, tekou bez přestání
zpod tužky verše, jež mám rád,
však musím kvůli jedné paní
už honem tečku udělat.

Jak vidět, jde to nekonečně
a stále znova o tom psát,
však musím kvůli jedné slečně
nakonec konec udělat.

Co dělá člověk, když má rád?
Chová se často popleteně
a budiž sláva dívce, ženě,
jež dokáže mu srdce dát.

Co dělá člověk, když má rád?
Chová se často popleteně
a nedovede říci ženě,
že vždy ji bude milovat.

Publikoval(a): podnebný, 1.3.2015