Anotace: Občas pomáhá změnit svůj pohled na svět.

Modravě se blíží první epizoda
cítím, že bloky padají
tříští se sto padesátá první zeď
jen natočit příď

Slova se řinou v rozlitém vínu
a vykouřených cigaretách
dívám se na svět balkonovými dveřmi
a květy letních mečíků pranýřuji vědu

Je horko, vzduch těžší než křížek nade dveřmi
a babiččiny citáty na zdi
to svlačcovité "možná" mi připomíná,
že ještě nechci přestat tančit

že chci být živá do umdlení
a zastavit se až s posledním tónem
zemřít v letu jako racek,
jen zaškubat křídly

Volná jako nikdy si přestávám psát deník
a sním o životě za poslední stránkou

Zpívám si o větru a pouštím vesla,

blíží se vodopád.

Publikoval(a): Poutníček, 4.3.2015