Anotace: Vyznání

Nesnáším tu samotu
nenávidím, když jsem sám.
Proto prosím jednu úžasnou dívku,
se kterou se dobře mám.

Ona neví jak mi chybí
ani netuší, že na ni myslím.
Ví jen že jí mám hrozně moc rád
a že nechci být pouho pouhý kamarád.

Ví že mě to bolí,
ale něčeho se pořád bojí.
Asi, že by později byla sama,
ale to není pravda.

Záleží mi na ni víc a víc,
ale neudělám s tím vůbec nic.
Lásku k ní nezkrotí vůbec nic
Zbožňuji ji čím dál víc.

Ten krásný usměv mě zaujal nejdříve
a hned poté ty její růžové tváře.
Oči modré jako pomněnka
říkal jsem si, vypadá jako princezna.

Vlasy zlaté, krásně kudrnaté
až po ramena hezky rozevláté.
Chtěl bych tě vídat hodinu po hodině
v mém celičkém životě.

A proto Verčo miluji tě.

Publikoval(a): Pinky1702, 5.3.2015