Anotace: Trvalo mi, než jsem si uvědomila, že jsem Krylovi ukradla verš. Tak se mu omlouvám.

Řekni mi, můj dobrý známý
z druhé strany stolu,
hnijem každý sám a planě -
proč nehnijem spolu.

Pověz mi, můj starý brachu
z osmé barvy duhy,
proč zmizely všechny věnce
a mám z nich jen stuhy.

Prozraď mi, ty vandrovníku
z druhé strany světa,
proč budoucnost přivolá pět knih -
minulost věta.

Neptej se mě, příteli můj,
proč to tolik bolí,
staré lásky jsou jak rány,
co jsi léčil solí.

Publikoval(a): Poutníček, 10.3.2015