Anotace: .

pokládám
prsty do ran
co rozdrásaly moje spáry

má láska voní po šeříku
a rozpáleným kamením
a po spadaném listí

kreslím
ukazováčkem po tvářích
kyselinou solnou

víš jak voní nenávist
chutná po spáleném chlebu
a skřípe jak popel mezi zuby

ležím
v hrobě vyhrabaném vlastní rukou
dvanáctkrát
havraní přízrak se směje nad mým tělem

jednou za každý rok
za spálené pravdy zažehnuté mojí dlaní
jednou za každou jizvu vyrytou vlastními prsty

polož mi na hrob bílý šeřík
a zazpívej mi
ukolébavku pro roztříštěné touhy

Publikoval(a): glacier, 18.3.2015