By
By
Ona je sladká melodie,
Při které chladnou horké noci,
A přec jen vlnkou v řece,
V lásce k ní, jak v nemoci.
Každé ráno nová jako na jaře,
Barevná jako listí na podzim,
Mrazivá v letní peci,
Žhavé slunce uprostřed zim.
Kdyby plakala jako nemluvně,
Vázala věnec jako děvče po prvním polibku,
Svlékala se chvějící se jako žena,
A skládala se při mně do šípků.
Mé srdce by začalo hořet,
Jako pochodeň zažehlá zblázněnou láskou,
Ze strachu bych přestal běhat,
A vzletěl za černovláskou.
Dny by se zastavily,
Aby se ohlédla a naposledy dala požehnání,
A její stopy by se zvolna rozplynuly,
V jiný konec, než je milování.
Publikoval(a):
Jarous95, 19.3.2015