Anotace: ...

Moje surrealistické myšlenky
uvádí mě v rozpaky.
Zamilovaný jsem a zpívám a tančím,
že prý to pomůže, přesto jako dítě jančím
Kdykoliv vidím karavany mraků,
chci tě na ně vzít.
Ty nechceš, nebo to hraješ, můžu jen snít,
doupouštím se pro to hodně úskoků.
Papírový drak po dešti daleko nedoletí
a já sne snažím nepatřit mezi smetí.
Čeho všeho bych se pro to vzdal
(a kolik nocí pro tebe nespal)..
Říkám si, jak bych dopadl,
kdybych cíle dosáhl,
téhle prokleté droze propadl,
kvůli tobě si na boha sáhl
a ty stejně nic..
Žádný náznak citů, chceš mě mučit snad?
Přes den nemyslím na moc tvých vnad,
abych jako dítě bez čokolády nebrečel
a neházel holé tělo jako figurínu do roje včel..

Publikoval(a): MV1, 21.3.2015