Lednový střípek
Lednový střípek
Severní vítr
tasil ostrý meč
roztíná plachty lodí
černých mraků
na zemi leží sníh
jak bílý
nepopsaný list
Svratce nad splavem
zamrzl úsměv
při pohledu zblízka
do zrcadla chodníka
psýcha nevýská
s podrážkami
rozežranými od soli
se špatně chodí
i v pěkném počasí a duši
sádra a berle nesluší
poslední růži
v zahradě u řeky
za plotem s ostnatými dráty
narostlo v mrazu sebevědomí
stojí ze všech sil
hrdě vzpřímená
dívá se vzhůru
lednového zubatého slunce
se nebojí
po svobodě
ve váze na stole
v teple cizího domova
netouží
Publikoval(a):
Tonyend, 2.4.2015