Píseň o nevyřčeném
Píseň o nevyřčeném
Nevím, jak jen říct to mám,
když tak málo slov já znám.
Není snadné vyjádřit to slovy,
když kolem krku mám těžké kovy.
Správné slovo ani neznám,
přesto v hlavě mám ten seznam.
Který bych ti říci chtěl,
kdybych více víry měl.
Nemůžu to z úst svých dostat,
nedá se to poštou poslat.
Nesvedu s tím vůbec nic,
i když křičím z plných plic.
Na papír to kreslit nejde,
co když z mysli mi to sejde.
Možnost svou tím pádem ztratím
minulost jen stěží vrátím.
Vzpomínky mi brání v tom,
ošetřit ten jarní strom.
Zlost v mém srdci všechno ničí,
přesto semínko v něm klíči.
Tulipan modřejší, než nebe samo,
povědomější, než všechno známo.
Vykouzlíl mi můzu na rtech,
zašeptám to v noci ve snech.
A když budeš o to večer stát,
tajemství mé budeš znát.
Dozvíš se kdo vlastně jsem,
proč posílám ti tenhle sen.
Publikoval(a):
xxmracekxx, 3.4.2015