Anotace: Nač se vzdávat ? Hledej , najdi , miluj , prostě žij...

Ráno bylo deštivé a venku pěkná slota. 

Ležím jen tak v posteli, již vím, kde tlačí mě bota. 

Den ode dne se odvíjí, zas vstávat musím sám, 

polibkem nikdo nevzbudí, co já s tím si počít mám? 


Místnost prázdná, v koutku kotě si dospává svůj sen,

nejsem v tom sám: v jiném bytě čeká na Tě stejný den ?

všude ticho, teď jen tablet na stolku mě hlásí, 

máme ráno, čas jít vstát !!! "Jen co protřu svoje řasy ".


K snídani si kafe dělám a vzpomínám na mamku. 

Již dlouho , dlouho jsem sám : co tak zkusit Seznamku? 

Na displeji vyhledávám, práce to však není snadná. 

Ta chce moře, hory, navíc je až příliš vnadná. 


Neváháme , jdeme dále , je jich tady víc než dost.

Ty jsi z Plzně, z Aše, z Písku a daleko je Most. 

Proto inzerát si dávám, do okolí bydliště, 

na vesnici žádná nechce, preferují sídliště.


Jak každému jest známo, růže trpělivost nese. 

Měsíc čekám a pak vzkaz, " chtěla bych žit třeba v lese ". 

" Mám však syna, s nímž puberta těžký boj svůj svádí, 

manžel utek s jinou, já zanechala mu své mládí ".


I slovo dalo slovo, dnes rodina již je z nás, 

nespálí nás ani slunce, natož nějaký ten mráz. 

Se synem teď pomlázky si pletu, pubertu vzal ďas, 

žena každý den je v květu a napřesrok bude zas. 


Pokud někdo z vás teď váhá a korunou si hází, 

na inzerát vsaďte, děvče nenajdete v mlází. 

Kdo neriskuje, nevyhrává, možná měl jsem pech. 

Teď jsme šťastni, ráno líp se vstává, až to bere dech.

Publikoval(a): JirkaJ, 4.4.2015