Anotace: Ty dobré se zapomínají tak rychle, ty špatné s námi jdou celý život.

Našla jsem na půdě, starou truhlu a v ní klíč,
klíč od vzpomínek,
vzpomínky ten zbytečný kýč,
ten jejich plamínek,
co v srdci plápolá,
když vzpomínám, pořád dokola.
A slzy v očích mám,
když na špatné vzpomínám.
A úsměv na rtech mám,
když jsou ty vzpomínky fajn.
Vkrádají se do mysli a snaží se krást,
ty dobré pocity ,
ty krásný chvíle prožitý,
snaží se mě zmást.
Hledám k ní proto zámek,
a na sto západů jí zamknout chci,
ať už se ty vzpomínky nevrací.

Publikoval(a): Jennyforever, 17.4.2015