Jarní pomatenost, čili po-matce-cnost
Jarní pomatenost, čili po-matce-cnost
Anotace: kdy nezralost ve zralost se změní? nebo zůstane u pouhého snění? (spíše mě opustí poblouznění)
MyšLenka s POZORností se přely,
který básník mezi nimi lepší zvolí.
Jeden říkal: „To je dvojí.“,
jiný zase: „Třeba obojí!“
Čemu ale vzniknouti se dá?
Která pak větší sílu má?
Hádaly se a svářely,
až nakonec to krásné v sobě zahnaly.
Jenže pak se ptaly odpovědnosti,
proč prý je, když všeho je dosti?
Bude snad poté více ne-lásky?
Je to slovo zrozeno z nadsázky?
Snad dobro ještě se zlem ne-válku svede,
snad pak bude méně beznaděje, ne?
Prý člověk může tvořit bez přestání,
kde vědomí je, když zažívá tání?
Ať už cokoliv přejeme o-sobě,
buďme v míru a lásce v každé době… ,-)
Publikoval(a):
Vošátko, 21.4.2015