Anotace: Někdy bývá lepší nevracet se na místa vzpomínek...

Tady někde stával kříž
snad si ještě vzpomenu
až cesta v šeru zmizí,
louka z mládí zdá se blíž
v záři rudých plamenů
tak známá a tak cizí.

Z dlouhé pouti smutný prach
na tvářích se usadil
ač smýván kapkou rosy,
to stín stáří na mě sáh
z hloubky očí krásných víl
když tančily tu bosy.

To popel snů klukovských
jarní vítr rozfoukal
z hranice u Obrázku,
stál jsem tam až tmou kraj ztich
nikdo mě však nepozval
jak tenkrát na procházku...

Publikoval(a): Mirastus, 1.5.2015