Zhasínám
Zhasínám
Už by dávno bylo léto
kdyby se kočičí sny neplazily pod okny
v toužebném rozechvění
bych jako čaj pila tvůj dech.
Můj útulek voní anýzem a dřevem
dlouhé minuty se sápou po stěnách
hrozí nám sblížením
není tu bezpečno
jsou to naše prašné končiny
plné kradmých doteků.
Ale já už tě dávno držím za ruku
a dívám se jak tvá dlaň
svírá pravý úhel s mým obočím
ještě napjatou chvíli
prodýchám
než zavřu oči a
a zhasnu zvědavou oblohu...
Publikoval(a):
Lugilla, 4.5.2015