Anotace: Jedna starší.

Po půlnoci v sladkém snění,
vzbudilo mě strašidlo,
obrazy mi shazovalo,
popíjelo ředidlo.

Koukej toho rychle nechat,
nebo já se rozzlobím,
pozvu na tě exorcistu,
tak ti trable způsobím.

Tohle mi snad neuděláš,
já si přišel jenom hrát,
smutný jsem teď na mou věru,
že se nechceš trochu bát.

Tak jsme spolu hovor vedli,
já i ten můj smutný duch,
když tu náhle znenadání,
na dveře pak buch, buch, buch.

To se moji kamarádi,
z baru právě vraceli,
zažertovat si jen chtěli,
lepší nápad neměli.

Vyděsili mého ducha,
strachem už je průzračný,
zasměji se, pak mu řeknu,
ty jsi tuze udatný.

Neříkej to nikde prosím,
já už zmizím za chvíli,
my duchové jsme tu proto,
abychom vás strašili.
Nezkoušej to na mě, brachu,
já mám jiné starosti,
kreditku jsem ženě půjčil,
občas dělám blbosti.

Salon krásy navštívila,
to se ji fakt povedlo,
co mi potom domu přišlo,
horší je než strašidlo.

Podívej se do ložnice,
k tobě by se hodila,
duch se koukne, pak zaječí,
ta by peklo splašila.

Tak se tu měj, já se loučím,
tady marnou práci mám,
dům tvůj už je obsazený,
manželkou se straš ty sám.

Zmizel rychle, rozplynul se,
zůstal jsem zas s ženou sám,
na ten salon kosmetický,
žalobu hned ráno dám.

Publikoval(a): Psavec, 5.5.2015