Téměř noční obloha
Téměř noční obloha
Anotace: Tam kde luna mizí, když mračny obloha posetá...
Tam kde slunce mizí,
když hvězdami obloha posetá,
v trůn co nebem je ryzí,
luna - tiše usedá.
Kde království to zářící,
vplétá v představách do lidí,
múzy - umění vábící
z hvězd, co každý v nich uvidí.
Dole zrak, co s oblohou splýval
v tváři ze strachu vrásky, ten
co skrýval…
hluboko v srdci - své lásky
By stál tam dal, co hvězdy kol,
svítili života hvězdnou oblohou,
kdyby tak ten srdce bol - nechtěl,
svírat duši jeho ubohou.
Klidně ať oči jeho poutá nebe,
temné - tak temné - v dny,
kdy útržky tebe, jen
přináší ve spánku mu jeho sny.
V těch on je tobě tím mužem,
tam ty jsi mu tou ženou,
v snech kde zmůžem,
vyznat si lásku nám ctěnou.
Celou.
Kde z nebe se ztrácí,
S hvězdami a měsícem potají,
Za obzorem noční ptáci,
kteří noc další stíhají.
Co teď z rybníku za hrází,
blyští se z hladiny
S pláštěm světla co přichází,
Když měsíc již ukryli výšiny.
Tam kde luna mizí,
Když mračny obloha posetá,
v trůn co nebem je ryzí,
zase slunce - tiše usedá.
Nikdo již nesoudí,
Co vše sobě slibují
V kraji kde nebloudí,
V kraji kde milují.
Publikoval(a):
C.I.F, 5.5.2015