Anotace: Není až tak důležité doplout, vždyť plavba samotná je cíl. Je důležité plout a netopit se.....

Život můj,tvůj,
poctivce, boháče i kmána,
stejně tak i pána s paní,
teče jako řeka.
Snažím se jej nabrat plnou dlaní,
on však mezi prsty proklouzne mi.
Do řečiště věčnosti a zapomnění,
navrací se zurčí, bublá, stéká,
vychytrale uteče mi.

Barvou průzračnou a čistou,
leskne se a stříbří na začátku.
Občas rybka štěstí,
nad hladinou povyskočí.
Jindy temno žalu bahnitého,
zatemní nám oči.

Čistou, klidnou řekou,
snažíme se všichni plout.
Leč kal a bahno ze dna
neštěstí a strázně.
Snaží se nás uzamknout
a vtáhnout do svých pout.

Celou dlouhou plavbu,
hledáme tak klidný přístav,
bez peřejí, zrádných mělčin.
Kde by bárka čistých, lidských duší,
chtěla přistát - spočinout.

Publikoval(a): Taren, 11.5.2015