Anotace: silné pouto

Pustil jsi mou ruku tak rychle
tvé oči zhasly
srdce jako špičatá hranatá krychle
svět pro mě už nikdy bez tebe nebude krásný.

Ležím na podlaze, schoulená
pláču, objímám polštář a vzpomínám.
Na chvíle, kdy tenhle dům byl plný života a smíchu
teď jediné co cítím, je pocit viny a těžkého hříchu.
Neb jsem ti každý den neříkala miluji tě,
i když jsem k tobě cítila vlastně mnohem víc.
Každou výzvu, cíl, práci bral jsi osobitě,
křečovitě svírám polštář, vím že už jsi nadobro pryč.

Tvůj nekonečný úsměv, milá jiskra v očích
ale přesýpací hodiny se už navršily.
Stále se ohlížím, asi ve mně už navždy zůstane ten pocit,
i teď jsme si zase zbyli.
Hledám tvou zářící hvězdu v nočním nebi,
poslední zvony se rozezněly.
Pamatuji si, jak jsme padali do sněhu
a pak jsme se, dva blázni, klouzali na zamrzlém jezeře po ledu.
Zbožňoval jsi stříbřité sněhové vločky,
tenhle příběh ještě neměl skončit.

Tvůj hlas, vůni, doteky mi už zůstanou napořád
chtěla bych další stránky téhle knihy znát.
Kéž bych mohla zase jednou tvou ruku držet
vedle tebe usínat, probouzet se, ležet.
Snažím se znovu najít smysl svého života
boj mezi 2 světy, žít, radost, smutek, nicota.
Přeji si, abys byl na lepším, hezčím místě
jednou se zase znovu setkáme, to vím jistě..

Publikoval(a): slzy-deště, 21.5.2015