Anotace: ...

deštné pralesy přikryl jsem svými očními víčky
jako by to byla ta nejtěžší věc
kterou jsem kdy musel dokázat

utíkal jsem daleko od tmy
o jejíž kořeny jsem zakopával

v černé slepotě
v slzách
v bolesti zhmotněné do těla
ve vší té nahotě

kdo ztichl
a kdo má otevřenou hruď
kdo poznal sám sebe
a kdo od sebe utekl

od všech těch doteků vydávajících ozvěny
od všech těch zázraků jejichž dveře se zavřely

můj králi
přišla bouře
a všechny stromy se ti klaní
a obětují ti své koruny
jsou mrtvé

a já potřebuji šum jejich listů
aby zhojil mé rány

Publikoval(a): Marek Miko, 31.5.2015