Anotace: O přírodě a taky o amatérském kumštu. Co Čech, to muzikant

Zroseným jitrem do neznáma půjdu
s houslemi pod paží, s úsměvem, mlád,
naslouchat budu vznešeným písním,
s potoky, loukami, lesy se smát.

A potom kdesi nad roklinou v mlází
rozezvučím plachých houslí hlas,
se stromy a ptáky zpívat budu,
popluji v zlatý slunce jas.

Až modravý večer nad krajem se snese
a květy hvězd zazáří tmou,
s houslemi na hrudi usnu v lese
pod stromů písní chvějivou.

Publikoval(a): podnebný, 4.6.2015