Anotace: ...

Sedím ve vlaku, v přeplněném kupé,
tisknu dlaně na sklo, ledové a pevné,
ty stojíš na nádraží, oči ve stínu klobouku,
oba čekáme na povel, kdy průvodčí pískne.

Neuhýbám očima, vnímám jen tebe,
netuším, co děje se v tobě za bouři,
nevím, co mám odpouštět, za co nenávidět,
nejsme žádní herci, pouze amatéři.

Slíbil jsi mi, že mi ukážeš hvězdy,
že bude existovat jen nebe a my,
průvodčí pískl, vlak už se rozjíždí,
ty koleje jsou jako krvavé rány.

Publikoval(a): GabrielleT., 6.6.2015