Anotace: Někdy se stane, že to co chceme, nestihneme ani vyslovit, z jakéhokoliv důvodu.

Chtěl jsem něco říct,
ale vyšel jen dým,
který nenahradí slova.
Jenom dým,
stoupající vzhůru k nebesům.

Chtěl jsem jen něco říct,
ale škoda slov
pro toho kdo neslyší,
jak utíká nám čas.
Škoda slov pro prchavý okamžik,
který promarněn stejně zmizí
za zavřenými dveřmi.

Chtěl jsem něco říct,
ale vyšel jen prach,
který pomalu sedá
na židle prázdné,
v hledišti opuštěném.
V prostoru mlhavém,
kde jeden druhému se ztrácíme.

Chtěl jsem něco říct,
ale bylo už pozdě.
opona spadla
a světla zhasla.

Ale možná právě včas.
Na místo toho,
aby můj hlas trapně narážel
do prázdných pohledů,
tak ticho rozprostřelo svůj háv.
Zahalilo těch pár okamžiků
do posvátného mlčení,
nikým a ničím nerušeného.

Chtěl jsem něco říct,
ale ten klid
mně slova vzal.
Ten klid v duši mé.

Publikoval(a): Hermin, 10.6.2015