Anotace: Les přítel je, ochránce i kamarád. Dává obživu, stín i bezpečný úkryt. Les má všechny jež ho ctí a chrání rád.

Les, kmeny, větve, houští,
temný vřes.
Močál, bažina a tmavá zákoutí.
Kam jen laňka plachá
v noci tmavé, bezměsíčné,
vyplašena zabloudí.

Tiché háje, slunné paloučí,
kde tkají sítě svoje,
malý pavouci.
Slyšet je i drozda po ránu,
stejně tak lahodný zpěv slavičí,
jak láká na námluvy,
dámu svoji, krásnou slavici.

Hned po něm vše se opičí,
kosy, vrabci trylky ladí,
z hrdélka je vytlačí.
Pod skalou tam u doupěte,
liščata si skotačí.

Sytá zeleň hvozdů v horské úbočí,
oči chodce neunaví - neničí.
Les vlídný, tichý,
rád tě přijme - schová
ve svém stinném náručí.

Publikoval(a): Taren, 16.6.2015