Anotace: Tak moc se mi nechce...

Až jednou odejdu, odejdu daleko do země zapomnění…
Odejdu tam, kde mě nebudeš moci hladit po tváři a povídat mi o budoucnosti.
Moc bych si přála žít v našem tejném světě až do skonání světa.
Nejde to, nemůžeme, nesmíme…sám svět by nás proklel.
Proto odcházím, zničená…puká mi srdce žalem.

A když přeci jen zapomeneš a znovu vzpomeneš,
vzpomeň si na to, jak dívali jsme se do očí, jak dotýkaly se naše rty,
Jak hořela naše těla, když leželi jsme v objetí.
V objetí té nekonečné touhy…
Tvůj úsměv si nechám…navždy zůstane v mém srdci.

Loučím se s tebou lásko

Publikoval(a): lucciola, 17.6.2015