Anotace: Nikdy se ho nezbavím.

Už zase,
padl jak závoj ten zvláštní stín,
sama ptám se,
jestli sluneční svit kdy spatřit smím.

Co bude dál?
Chce se mi pokračovat?
Moji radost vítr svál,
proč to nedokáži skoncovat?

Dolehla na mě prázdnota,
všech starostí a zklamání.
Bude to tak do konce života?
Štěstí je jen zdání.

Je jen klam,
objeví se a hned zmizí,
já dobře to znám,
a beznaděj svou úrodu sklízí.

Svůj temný závoj nosím dál,
jsem nevěsta stínů,
v srdci mém navždy žal,
moje naděje - odpočívejte v míru.

Publikoval(a): Malfelica, 19.6.2015