Bílé lži
Bílé lži
Často v polospánku přemítám
jestli svůj život odvíjím
od počátku nebo od konce.
A najednou opuštěný pelíšek
zima prolézá
jak nic nedává smysl.
A ty jsi odcupital
pod sladkou mlhou bílých lží
aby milosrdný moment
změnil se v nekonečné čekání.
A všechno odpudivé se vlilo do dlaní
a lepí jako bláto.
Pomalu osychám zmořená létem
cituplnými iluzemi, samotou
kterou lidé nechápou
a která není zlá
jen jinak barví krystaly
slunce je modré,
písek zelená pod dlaněmi
a láska průhlední…
Publikoval(a):
Lugilla, 21.6.2015