Anotace: ...

kolují kolují kolují
myšlenky
stále dokola
v hněvu co tiší bolestí
v představách hořící stodola
žár pálící ji do očí
jen vteřinu se otočí
stojí na strmém úbočí
vzpomíná na své výročí
kdy poprvé seděla v šerém světle
bez duše bez viny seděla v pekle
tam místo krve teče láva
své tělo nikdo nepoznává
v tom prachu popel z cigarety
vlní se rty a nesmyslné věty
jen těžko se jim odolává
...
Pak zahradník ti bodne rýč, přímo do srdce
A mysl se vytrácí, je ráno, probuď se...

Publikoval(a): KatieP, 16.7.2015