Anotace: každý si o tom udělá obrázek,ale snad se bude aspoň někomu líbit :)

Občas chci vypustit pocity
co mojí hlavu blokují
občas chci přejít most
co je shořelí
občas mám chuť říct dost
a prostě odejít
a nechat své myšlenky odplout
protože se potřebuji odepnout
občas nechci cítit nic
a zažít víc
než tu bolest co tolik pálí
protože nedokážeme být stálí
někdy přede mnou stojí hradba
a já o tom všem píšu ve skladbách
a každá další nota je mým úderem do srdce
kdyby to občas všechno šlo tak lehce
prostě opustit sami sebe
a přejít vlastní minulost
ale všechno to má vlastní plynulost
někdy mám chuť své srdce vyrvat
svojí bolest vyřvat
jenže bez srdce bych byla jak uschlí strom
a v té chvíli by nastal zlom
a všechno je to o tom
že milujeme,zraňujeme,utíkáme
a pak jen sami sobě vyčítáme
že kéž bychom byly lepší
že se to možná zlepší
jenže náš život to jsou chyby
lovím v sobě ty sloky
lovím sama v sobě odvahu
i když před sebe stavím výstrahu
že znova cítit
je další krok blázna
jenže já v sobě tu věž chci budovat
a nechat se větrem unášet,bezmezně milovat...

Publikoval(a): EndyYamy, 18.7.2015