Na křídlech
Na křídlech
V němém objetí
já zatajím dech
a na křídlech
v tom bezdeší všem
sám by ses bál
vnímáš jak usíná zem
do soumraku
a ještě dál
Svět bývá okraden
o nevinnost spaní
když písklatům se stýská
do šedi svítání
když krátí se den
v korunách stromů
svět bývá okraden
Když roztoužení ptáci
pro spokojené kách
svá pírka v trní ztrácí
lovíc v křovinách
Než noc uloží k spánku
jejich popelavý strach
s večerem domů se vrací
srdce jim bijí na poplach
že bílá hnízda zakrvácí
Tak na chvíli skromnou
snům propůjčíš víčka
to pro noc pro naši
co mláďata hýčká
a smíření přináší
Vždyť na křídlech
v tom bezdeší všem
sám by ses bál
vnímáš jak usíná zem
do soumraku
a ještě dál..
Publikoval(a):
koiška, 30.7.2015