SPOJOVÁNÍ
SPOJOVÁNÍ
Už stokrát jsem se podívala pod deku
a spočítala poklady které zpívají mé jméno
tolik mi chybíš v neochvějném horku
které štípe do morku kostí.
I v antracitové noci
sny se mi splétají a jitří
a lidé v nich
smutně se usmívají.
Už stokrát mě vzbudily bublinky na vodě
lehký spánek se potrhal jako pavučinka
nový den se něžně vyloupl
a svou skořápku si vhodil do dlaní.
Publikoval(a):
Lugilla, 5.8.2015