Anotace: Bez komentáře

Jste bláhový, pane a blouzníte snad,
když chtěl byste svůj život za můj květ dát,
to přece se rozumně nemůže stát,
vy asi jste nemíval nikoho rád.

Ten rudý květ, jejž na prsou nosím,
zde přijměte tedy a jděte už, prosím.
Srdce mé buší, květ odměnou je mi,
s ním odejdu se bít za krásnější zemi,

rád k bloudům se pojím, vždyť pravdu mají,
když ve hloubi duše svůj smutek tají,
když o lásce lžou či marnivost haní,
chtěl jsem vám říci jen: jste krásná paní.

Publikoval(a): podnebný, 7.8.2015