Anotace: ...

Sedím v hájku, osamělá,
sedím pod sluncem
a pod mraky
a pod modří,
co vidím spíš srdcem,
skrz větve.

Korunami propletení
nade mnou se sklání
buk s jabloní,
vedle zas
smrk s jedlí.
O kus dále - krásu krás -
obmotal si mladý dub
tělo pružné břízky.

Kmeny propletení,
já chtěla bych též
vzrůst k nebi
k slunci
k mrakům
vidět je svými listy,
každého to čeká.
Prý.
Asi.

Tak si mech obmotávám
svými vlasy.

Publikoval(a): GabrielleT., 11.8.2015