Anotace: když něco končí něco nového vždy začíná

Trápíš mě svým mlčením, co se děje se nedovím,
ve Tvé blízkosti cítím strach a srdce bije na poplach.
Cítím jak propadám se ke dnu, doufám, že se z něho zvednu,
ještě nedávno položils mě na polštář
a já líbala Tvoji tvář.


S Tebou žít, o Tebe se bát,
každý den se o Tvou přízeň rvát,
mám tě pod kůží, nebudu Ti lhát,
kam večer odcházíš, nechci se ptát.


Samota učí pokoře, děti pláčou někde nahoře:
Přijede táta, má nás rád? Já si však nechci na lásku jen hrát.

Tiše poslouchám vnitřní hlas: Dejte si šanci, chce to čas!
Vrátí se, začnete znovu!
Noc co noc nespím , mám těžkou hlavu.

S Tebou žít, o Tebe se bát,
každý den se o Tvou přízeň rvát,
mít tě zas pod kůži, nemuset si lhát,
Zůstáváš či odcházíš? Chci se Tě ptát.


Našel sis jinou, zůstali jsme sami. Je snad moje vina, že nechceš žít s námi?
Dala jsem Ti srdce, které s dechem tepe, zůstalo kus ledu, které v hrudi zebe.

Déšť smyje špínu, čas vyléčí rány, jdeme svojí cestou, každý má své plány,
jsem volná jako tenkrát, když mi bylo dvacet,
k tomu co se stalo se nemá smysl vracet.


S Tebou žít, o Tebe se bát,
každý den se o Tvou přízeň rvát,
už mě fakt nebaví, nebudu Ti lhát,
tak si teda jdi , není o co stát!

Publikoval(a): baruša, 14.8.2015