Básničky, Poezie, Verše

v

Nenávist vs. Lhostejnost

Nenávist vs. Lhostejnost

Brazzillka Básně » Láska ... zklamání

Anotace: Jak se z opětované bolesti a zklamání rodí nenávist a z nenávisti lhostejnost!!

Kvetoucí nenávist budící se každým ránem,
zbuzená v niterních zákoutích zalitá vínem,
odvleklá od lásek samovolných vpádů,
vstupujíc do klamů v zajetí nekončících schodů.

Stoupajíc v pamětech bez dobrých činů,
topící se v nelickosti jejich synů,
hnijící vnitřní víra, odlehlá v zapomnění,
veškerá láska zabitá, jež nabila při zrození.

Udupané věrnosti, jenž dobili i pevnosti,
kolíbající se náruč, jenž svírala i mocnosti,
přemilé pohledy měnící se,
veškeré tolerance topící se.

Uzavřené cesty k niterním změnám,
arogantní postoje k milujícím ženám,
slepené ústa mluvící ve zkratkách,
neříkajíc pravdu, šeptající v hádankách.

Příslibné otázky, bez odpovědi,
hledající odpověď ve spovědi,
překrásné výroky ve stínech metafor,
nutící přemýšlet nás stejně když matl nás diktátor.

Větrná rána neponechána bez následku,
ničící stromy, foukajíc silně bez výsledku,
zlomená srdce veškerých slibných zrad,
měnící se v nenávist jenž vždy měly velký hlad.

Věřící nitra plněna silnou touhou,
sklamané srdce propadající strouhou,
vyrvané odstíny jeho barvy rudé,
strácejíc bohatství, měnící se v chudé.

Vyschlé oči bez slaných vod jenž navraceli jim jiskry,
jenž dokázaly probudit jejich svity,
beze slov dokázaly odpouštět,
všechno zlo rodící jejich sílou mohli rozpouštět.

V uschlých rohovkách zrozenná nenávist,
bez ohně jenž vyhasl, nelze její sílu roztavit,
odvleklé naděje, stracené pohádky,
jenž nelze vzpomenout v jejich začátky!

Potopené lodě na dnech oceánů,
stracená slova jejich kapitánů,
odumřelé snahy bojujíc pro domov,
jenž dopomohla víra v jeho proslov.

Přesné úkryty ukázkou pavoučích geometrií,
které nevybočí, žádné chyby se nedožií,
chytajíc oběti slabší jenž neumí se bránit,
co klamy neznají, neumí se chránit.

Modlidby v nichž hledáme pomoci,
jenž se jí domáhají i neprávem souzeni otroci,
litujíc činů spáchaných i odvleklých v omylu,
prosící o pomoc v nejblížším azylu.

Zmařené naděje doufajíc lepších zítřků,
změněna v nenávist ze všech těch prožitků,
nadechujíc jejich pichlavého dýmu,
všeho jenž není podobno lidsky lidskému.

Umrzlá v nenávisti, v jejím chladu čarovném,
bez smíchu, srdce, jisker a odpuštění,
ochrnutá v jejich pavučinách, v jejím boji nerovném,
souzena, v nenávist změněna, podlehlá obvinění.

V zapomenutých pustinách nepoznaný lidský smích,
kde nikdy nenapadl žádný sníh,
změněná v nenávist v naprostou lhostejnost,
kde není slitování v umřelou veřejnost.

Změněna na kamennou sochu,
z nenávisti v lhostejnost zabranou rozlehlou plochu,
nesmějíc se, neplačíc, prázdná jak její víra v lásku,
jak její touha změnit se v krásku!

Zničená, zůstává stále stát za okny nicoty,
nedoufajíc v nic, v žádné tlukoty,
vyrvané srdce, roztrhané na miliony kousků,
jenž bylo pro mnohých soustem ve formě zákusků.

Láska, touha, štěstí, neděje,
zklamání, bolest, výkřik, beznadějně svíjeje,

od znova, opatrnost, neděje, končící nenávist,
změněna v lhostejnost, jen ona mohla mě jediná zachránit!!!!!!!!!!!
Publikoval(a): Brazzillka, 14.8.2015
Přečteno (110x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 24.11.2024 11:45
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti