Buď tu rád.
Buď tu rád.
Duše vpíjí své city do lesní země
na kamíncích po myšlenkách plémě.
Zelenkavý mech hladí dlaně
vzduch tancuje s opadaným listím hravě.
Bosé nohy ponořené do potůčku blyštivých perel,
perel vzpomínek, zážitků a andělských zpívajících hrdel.
Objímající se stromy na dně olejových obrazů
pampeliškové touhy smotané do něžných provazů.
Na nebi poletuje motýlí duha
sem a tam, pomalu přichází luna.
V kapkách vody se odráží zlatavé slunce
odráží všechny zlé duchy přesně v půlce.
Odjakživa svítilo jasně
uvěř v něj a už nikdy nezhasne.
Každou vteřinu příroda kouzlí
do ukřičeného ticha se probouzí.
Obzor pastelově modrý
všechno je tak čistě skromný.
Nedělej hluk, nebo si vyplašíš štěstí
usměj se, když otevřeš mysl, máš ho skoro v hrsti.
Teď je čas něco si přát,
ať je ti smutno, veselo, nebo ses rozhodl na jednom místě stát.
Je to tvá věc, kde se rozhodneš zůstat,
ale přesto každý by měl po kousku štěstí a radosti dostat.
Tak si prosím nemysli, že jediný TY nemáš nárok,
každý máme na krásný život právo.
Věř, miluj, pomáhej a hlavně nezapomínej žít..
Publikoval(a):
slzy-deště, 19.8.2015