Anotace: ....

Vzduchem se line
Vůně mandlová
Zdejšího dortu
Jenž je šlágrem v kavárně Slavie
A jak čas plyne
Adina Mandlová
Kousla se do rtu
No kde jinde tohle člověk zažije

Píše se rok
1929
A v jejích vlasech
Leskne se třpyt probdělé noci
Snad je to krok
Zpět o tisíce vět
Však v těchto časech
Kavárny měly své genius loci

Jsem ten, kdo poví
Osamělé dámě
Jak jí to sluší
I když už je dávno čas jít spát
Dnes jsem Oldřich Nový
Je mi náramně
Srdce mi buší
Dvacátá léta nelze nemít rád

Pak této dámě
Z které mě mrazí
Příjemně v zátylku
I když srdce hoří plamenem
Nabídnu rámě
Snad se neurazí
Alespoň na chvilku
Budu gentlemanem

A co nás čeká
Nikdo netuší
Čtyřicátá léta
Jsou vzdálené na míle
Každý pán smeká
Tak jak se sluší
Je konec léta
Však slunce má ještě na síle

Jsem ten, kdo poví………

Publikoval(a): Fríďa, 24.9.2010