Anotace: . . .

Když neztrácíš život
neztratil jsi nic

Snažila jsem se ti to vrýt do mysli
když jsme seděli na houpačkách
psala jsem ti to do vlasů
když jsi mi usínal v klíně

Za oknem pomalu vadly fialky
a všechno bylo přidušené
zlatým návalem slunečního prachu

Vzpomínáš, jak jsi měl ze všeho strach
jak jsi se bál, že výdechem
dokážeš rvát laskavá slova na kusy
a sfouknout svíčky ve vždy tak jasných očích

Chtěla jsem ti říct, že
když neztrácíš život
neztratil jsi nic

Nikdy jsi se nepřestal bát
ani když jsem ti líbala život ze rtů
nikdy jsi nepřestal cítit úzkost
že poškrábeš
že zardousíš
že ubiješ

a ten tvůj strach zase
pomalu rdousil mě

Lásko, ač už tě řku jen bývalou
ty jemná a dobrá melodie
co je sotva slyšet z obavy
že někoho urazí svým zvukem

ty krásná a milá duše
co nikdy nepohlédla na hvězdy
snad kdyby měly znenadání padnout

naslouchala bych ti ještě
deset tisíc let
kdyby mi k tomu bylo dáno síly

jen kdybys ty pak konečně slyšel můj hlas
když do tmy dýchám, svíčku v dlani
a srdce na jazyku

"Když neztrácíš život,
neztratil jsi nic."

Publikoval(a): Poutníček, 27.8.2015