Anotace: ...

Sedáváš na mém rameni
schoulená do klubíčka úvah
vešla by ses mi do dlaně-
a přece
vážíš tolik co himalájský štít
sedáš mi na rameni a ohýbáš mě k zemi

Nad ránem jsi mi šeptala
v obavách že neopatrným slovem
zlámala bys křídla něžných můr
co tančí valčík nad cylindrem lampy
a přece
střílíš do mé hrudi šípy z otrávených vět
šeptáš mi tiše jak vánek
v křídlech smrtihlava

Rozlitým petrolejem maluju na hladinu
ve stínu smutečních vrb
spirály duševního růstu,
co nekonečně táhnou stejnou špínu

Sedáváš na mém rameni
a do ucha mi roníš jedovaté slzy
a jindy zase pobrukuješ
nezřetelnou melodii šílenství
a přece...
těžkou jako kámen
stále znova přivazuju si tě k noze

a když mi vyprávějí že mě topíš
přece jim nevěřím

Publikoval(a): glacier, 2.9.2015