Konec léta
Konec léta
Anotace: Jen nostalgie kolem nás...
Konec léta
Do kapes sbírám střípky okamžiků
co v pocitech si kreslím barvou léta
Jakoby ticho ve mně rozprostřelo
deku na trávníku
kterou nepoložím
na popadané ovoce
kde brousí vosí žihadla
Zahrada dýchá sotva a já s ní
dech uží se už každému
kdo cítí zmar a prázdno
v dnešním roce plném veder
Kam schovala se pohoda
kam poděly se barvy dobrých nálad?
Jen nostalgie kolem nás
v rudých jeřabinách
a trnkách modrých kolem cest
podzim naznačuje
Kdy plody v množství letí dolů
pro hnilobu a marné poležení
A ticho každou chvíli přeruší
bzukot vos a sršňů které vyruší
jen další pády ovoce k zemi ze stromů
co obtěžkány množstvím plodů
v kmeni se štípají
Toť obraz sklizně
našich duší které tuší
že sami v sobě nedostatek síly mají
neboť nedozrálé klasy
Andělské kůry asi
v nás právě posekaly
aby pak v záři jejich
pouze v dlaních dozrály
V tom množství skvělých předsevzetí
i myšlenek co odplynuly kamsi
se všechna sladkost ztratí
a na zmar přijde všechno
co na stromě se neudrží
S odvahou možná projdu zahradou
a posbírám pár kousků slušných
z nich ještě něco k jídlu pokrájím
Tak bude jednou s každou duší
To dobré v nás se zachrání
to špatné vykrojit se musí
Publikoval(a):
Marie Bernadeta, 3.9.2015