Anotace: ..každý by se měl za život naučit být sám.. ..někdo se toho bojí, někdo si v tom libuje..

Večerní dýchánek, oblaků cigaret,
roj myšlenek, zdí kabaret..

Svět samoty cedí slova hlavou,
ticho jen papír mluví tužkou..

Chvíle pro nic i všechno,
chvíle pro bílou a černou..

Chvíle kdy kamarádem bývá sebevrah,
co na návštěvu přináší mi strach.
Chvíle kdy maluji hvězdný prach
a tančím si nahá v barvách..

Sbírám střípky vlastní duše
rozsypané v temnotě,
ať vdechnu jim lásky dotek
a rozsvítím si ve tmě.

Samotář s pocitem jednoty,
s řádem pro pravdivé hodnoty.
Samotář s pocitem samoty,
kdy chybí společné sny a doteky.
Samotář s pocitem svobody,
co s radostí kreslí do duhy.

Samotář s pocitem nepochopení,
jen plevel drze prská jedy..
Samotář s pocitem lásky,
co pěstuji po čas cesty..
Samotář s pocitem poznání,
které je darem i odevzdáním.

Hřbitov cigaret v popelníku,
přepálené sítko na vodní dýmku..
Ticho se blíží v noční hodinku,
samotář zavírá svou pocitů skříňku.

Mám to opravdu rád,
Být sebou, být samotář…

Publikoval(a): Wčelka, 8.9.2015