Vrba
Vrba
Vítr šeptá tvoje jméno,
prodírá se vlčím mákem,
slíbil jsi mi, že se vrátíš
k naší vrbě se soumrakem.
Květiny ve vodě plynou,
soumrak pohltila noc,
pro mě černá jako smrt,
zhoubná jako nemoc.
Mému pláči naslouchají
jenom vrby kořeny,
moje oči ve květech,
vlasy s listy spleteny.
Moje ruce ve větvích,
sténání z mého hrdla,
zoufalství v mém křiku
vyslechla jen vrba.
Publikoval(a):
GabrielleT., 13.9.2015