Anotace: Smrtí nestavíš mou cestu!Smrtí jí probudíš!!!

Nitro, hluboké a prázdné,
Propadám se v sedu hlouběji,
Kvílení a jekot uši mi drtí,
Pekelné ohně planou, cítím teplo!

Není to tak zlé, jak to vypadá,
Možná žiji v temnotě, možná ne,
Nalhávám si to, protože se mi chce,
Že by za to mohl svět,
Já ne ne ne, já ne, já nikdy ne.

Vždycky za to mohla láska,
Světe div se!Tentokrát ne!
Láska byla podnětem vidět sebe?
Dobrá, přestávám si hrát na schovávanou!

Že bych podnětem byla já?
Že bych si nevěděla rady jak dál?
No a co? Kde kdo je ztracený!
Nelituji se, jen se vidím trochu jinak.

Možná, že za to můžou léta,
Nebo krev a láska? Nebo mé oči vidí ?
Smát se ještě můžu, to není trestný!
Neuměla jsem se dívat na sebe!

Vinnu neumím nést,
Ať jí odnese výmluva má,
To pořád není trestné, jsem jen člověk,
Můžu to kdykoliv na cokoliv svést!!!

A teď už mi to nějak nejde,
Teď je láska láskou, opětovanou,
Rodina rodinou, teplem a pravdou,
Peníze a majetek kolíbám zadarmo,

Tak v čem vězí to prázdno?
Že bych byla vinna tentokrát já?
Možná ano, tak ano jsem to já!
Byla jsem to já a stále jsem .

Není mi smutno, nemá proč být,
A jestli ano, tak nevím proč,
Vždyť jak říkám, všechno mám,
Že bych neuměla se sebou žít?

Nebo se mít ráda?
Na to si hned odpovím,
Mám Tě ráda Terezo,
Jsi tajemstvím mně utajeným.

Není to o sebelásce,
Tak o čem to vlastně je,
Sebe šťastnou neudělám penězi ani láskou,
Raduji se, když sílu a lásku dávám, dávám komu?

Těm slabším, co nevědí jak dál,
Těm, kteří se bránit neumí,
Ti, co se sami nenakrmí,
Nechci vděk ani dík, jen štěstí darovat,

Lásku a ochranu, bezpečí, důvěru,
Že nikdy nezradím,
V to nemusíš doufat, to tak ber.
Žij a buď milován, to není jen sen.

Tak snad měla bych vstát,
A jít lásku dát dál a dál,
Nemusíš mě milovat, já to neocením,
Lásku přijímat neumím.

Nechci, abys cítil zradu,
Abys odpouštět mi někdy chtěl,
Nejsem hodna takových darů,
Jsem plna lásky co nepatří nám,

Je to láska jiná,
Snad až z duše mi vychází,
Roste láskou a pomocí,
Chci dávat, již neumím brát.

Přijmi mě jako já lásku,
Nehněvej se, když milovat budu jinde víc,
Nebuď smutný, já sama nejsem,
Musím jít a žít, to není můj kříž,
To jsem Já.

Jsem cestou, která nemá konec,
Tolika bolesti přede mnou,
Půjdu dokud nepadnu k zemi,
Znovu se narodím a půjdu dál!

Bože, ty mě smrtí nezastavíš,
Na to ti síly nestačí,
Nedal jsi nám trest,
Ale uvědomění, šanci udělat to líp.

Životní cestu a úděl si každému darem dal,
Smrtí jsi jen šanci nalézt tento cíl do duší vhnal,
Já už vím, proč jsem tu a co naplněním mým jest,
A už nikdy neumřu. Má láska bude žít navždy!

Tereza

Publikoval(a): Brazzillka, 19.9.2015