Anotace: Podzimní příroda a láska.

Babí léto koncem září,
slunce ještě jasně září.
Po strništích chodíme,
za ruce se vodíme.
V trávě potom ležíme,
je to krásné k dojetí,
milujem se v objetí.

Koncem září,slunce září,
Tebe mi však léto vzalo,
díru v srdci zanechalo.
Dívám se do polí,
až mě srdce zabolí.

Tam jsme spolu chodili,
za ruce se vodili
šťastný život jsme si přáli,
tohle je ted někde v dáli.

Vlaštovičko, letˇ, už je na tě čas,
po strništích vítr duje,
listí žloutne poletuje.
Dones ty mě do daleka,
tam kde na mě radost čeká.

Stojím tu a smutná jsem,
točí se snad celá zem.
Tolik mi chybí láska má,
co na podzim odlétla
a nevrátí se do léta.

Publikoval(a): smonka, 22.9.2015